Modernistické časopisy ve fondu Karáskovy galerie
Ve fondu knihovny Karáskovy galerie se vedle jiného nachází celá řada významných českých i světových modernistických časopisů, ať už jednotlivých čísel či ročníků. Některé jsou výhradně literární, jiné čistě výtvarné, a řada z nich reflektuje umění v úplné škále jeho možných žánrů. Z pestrého souboru jsme vybrali tři...
La Plume
Slavný časopis francouzských dekadentů, který roku 1899 založil a do své smrti (1899)
redigoval Léon Deschamps, patří k nejslavnějším francouzským uměleckým listům. Vycházely
zde beletristické texty i studie a úvahy věnované slovesnému, výtvarnému i dramatickému
umění a přispívali do něj ti nejvýznamnější autoři (mj. Léon Bloy, Paul Verlaine či
Hugues Rebell). Čísla byla pečlivě redigována a velký důraz byl kladen na jejich
výtvarné zpracování. Vycházely dokonce přednostní výtisky doplněné zvláštní grafickou přílohou.
Některá čísla byla také monotématická (zpracována zde byla například témata pantomima, moderní
ilustrovaný plakát, žargon Francoise Villona nebo magie).
V Karáskově galerii je uloženo dvanáct neúplných ročníků z let 1889 až 1903.
La Plume - speciální číslo věnované Félicienu Ropsovi
La Plume - speciální číslo zasvěcené modernímu ilustrovanému plakátu
Le Centaure
Umělecká revue Le Centaure je ukázkou exkluzivního bibliofilského magazínu symbolistně
dekadentní orientace. Na její přípravě se podíleli významní spisovatelé francouzského
fin de siècle, např. André Gide, Pierre Louys, Jean de Tinan, Henry de Régnier
a v neposlední řadě sám Paul Verlaine. Obsáhlé sborníky obsahovaly poezii, prózu
i esejistiku a kritiku a byly zdobeny kvalitně reprodukovanými výtvarnými díly.
I tato revue vycházela v různých podobách, z nichž ta nejexkluzivnější, tištěná
na kvalitním papíře, obsahovala speciální grafické přílohy.
V Karáskově galerii je uloženo první číslo, vydané roku 1896.
Le Centaure - obálka
Le Centaure - Maxime Dethomas - Skica litografie
Die Aktion
Z odlišného pólu moderního umění vzešel legendární časopis německého expresionismu
Die Aktion vydávaný v letech 1911 až 1932 v Berlíně. V časopisu vycházely básně,
prózy a eseje německých autorů i překlady a reprodukce výtvarných děl, především grafik.
V Karáskově galerii je uložen šestý ročník z roku 1916, který redigoval Franz Pfemfert.
Vyšly v něm mj. práce Gottfrieda Benna, Theodora Däublera a reprodukce grafik Hanse
Richtera, Egona Schieleho, Schmidta-Rottlufa či Georga Tapperta.
Exemplář sice není kompletní (chybí jeden sešit), nicméně je pozoruhodný z hlediska své
provenience. Prokazatelně totiž patřil českému malíři, grafikovi a knižnímu úpravci
Janu Konůpkovi. Do Karáskovy galerie jej patrně v roce 1952 věnoval Antonín Grimm.
Die Aktion - titulní list
Die Aktion - Hans Richter - Makedonské děvče dřevoryt
EXTRANCE TWO
První edice anglického surrealistického časopisu Extrance, vydaného v Boltonu v roce 1988, v ručně číslované limitované edici 95/150. Editor časopisu jsou Anne McGrath a Peter Overton.
Časopis, který má naše knihovna z daru Ludvíka Švába, má č. 92/150 a je ve velmi dobrém stavu.
Ćasopis obsahuje příspěvky textové a ilustrační od těchto autorů: Michel Bullock, Tony
Earnshaw, Chris Foster, L. Golem, Ulf Gudmunsen, Tim Kelly, Anne McGrath, Peter Overton,
Tony Pusey a Janet Rogerson.
Jako zajímavost odkaz na internetové stránky, kde je inzerován tento časopis bez obálky za cenu 50 liber.
odkaz 1
a odkaz 2
Přední strana obálky
Ilustr. Pražské jaro (Tony Pusey)
Text True Love Stories 2
Vniřní s. obálky s číslem 93
ŠPÁLOVA BABIČKA BOŽENY NĚMCOVÉ
Velký význam českého meziválečného nakladatelství dr. Otakara Štorcha-Mariena Aventinum spočívá nejen v jeho osobitém edičním programu nebo v progresivním utváření koncepce českého nakladatelského časopisu (Rozpravy Aventina), ale také v jeho přístupu ke knižnímu umění. Jedním z nejvýznamnějších takových počinů bylo aventinské vydání Babičky Boženy Němcové v roce 1923, jehož výtvarnou podobu Štorch-Marien svěřil avantgardistovi Václavu Špálovi.
Zatímco v předešlých dvou desetiletích utvářel výtvarnou podobu Babičky barvitý, stylově i morfologicky extenzivní koncept kreseb Adolfa Kašpara, jejž charakterizovaly tendence k detailu a realističnosti i k evokaci nálady a romantické imaginaci (vše v souladu s dějovou osnovou a autorčinou vizí), Špála volil dynamickou zkratku, významově otevřenější, dojmovější, impulzivnější, k níž jej vedla jeho kubistická zkušenost. Ilustrace měly být původně barevné, nicméně vzhledem k finanční náročnosti se nakonec realizovaly jen černobíle. Špála ovšem několik málo výtisků vlastnoručně koloroval.
Vedle exemplářů pro své děti takto upravil i výtisk pro litomyšlského bibliofila Josefa Portmana, který se dochoval v jeho knihovním fondu v Knihovně Památníku národního písemnictví. Jedná se o vázané vydání, v němž jsou bezmála všechny černobíle tištěné kresby Špálou kolorovány (a několik z nich dodatečně komentováno prostřednictvím vpisků tužkou) a které také uvozuje přátelská dedikace sběrateli. Původní razantní výraz je svěží barevností utlumen, nicméně napětí se neztrácí, jenom je nově neseno dialogem barev a odstínů.
MUDr. Ludvík Šváb, CSc. (1924-1997)
Psychiatr, jazzman a surrealista, vnuk legendárního herce a komika Josefa Švába-Malostranského.
Originální osobnost se svérázným humorem, vynikající lékař (výzkum psychických fenoménů vyvolaných
experimentální senzorickou deprivací a v oblasti řečových poruch), zakládající člen Pražského dixielandu,
významný člen české Surrealistické skupiny a fenomenální znalec filmu.
V Památníku národního písemnictví se nyní nachází jeho literární pozůstalost a část knihovny.
Fr. Borový - nakladatelský archiv ve fondech knihovny PNP
"U některého nakladatele by slušný spisovatel nevydal knihu, kdyby mu sliboval modré s nebe. K jinému však přichází s důvěrou, protože ví, že se octne v dobré společnosti.
Myslím, že jsem také v dobré společnosti mezi autory, kteří defilují před čtenářem v tomto nakladatelském seznamu."
Tato slova napsal Josef Hora v roce úmrtí zakladatele firmy Františka Borového 1936 (Místo úvodu) v Seznamu knih a časopisů vydaných firmou Fr. Borový. Ano, opravdu se zde setkáváme s autory zvučných jmen - jako jsou např. bratři Čapkové, S. K. Neumann, V. Dyk, V. Nezval, F. Šrámek, K. Toman, I. Olbracht a mnoho jiných - a grafiky, výtvarníky V. H. Brunnerem, F. Kyselou, Z. Kratochvílem, J. Konůpkem, F. Muzikou aj.
Nakladatelství vydávalo původní českou poezii, prózu, divadelní hry, sebrané spisy, ale i překladovou literaturu a zásluha Borového je i v tom, že jako první spojil estetické požadavky na moderní krásnou knihu s oficiálním nakladatelským podnikáním, bez ohledu na efektivnost takového počínání.
PNP získal fond archivu Fr. Borového, který je postupně podrobně zpracováván v elektronické podobě a zachycen i obrazově - pomocí naskenovaných obálek, vazeb, ale i ilustrací - stačí jen vstoupit..
Frontispis a titulní list z knihy Viktora Dyka Krysař z roku 1915, ilustroval František Kysela
Obálka knihy bratří Čapků Zářivé hlubiny z roku 1916, ilustroval Vlastislav Hofman
Titulní list ke knize Rudolfa Krupičky Zlatá kotva z roku 1918 s ilustrací V. H. Brunnera
Obálka brožovaného vydání H. G. Wells - J. Huxley - G. P. Wells Věda o životě z roku 1932, správně 1931, podle návrhu Karla Teigeho
Soupis germanik v literárním archivu Památníku národního písemnictví
V literárním archivu Památníku národního písemnictví byl ke konci roku 2007 dokončen za podpory Grantové agentury České republiky tříletý projekt Soupis germanik v literárním archivu PNP, jehož řešitelkami byly Danuše Hrazdirová a PhDr. Naděžda Macurová, CSc.
Franz Kafka
Dopis Franze Kafky představenstvu Dělnické úrazové pojišťovny v Praze
Johann Wolfgang Goethe
Z dopisu J.W.
Heirnich Mann
Cestovní pas Heinricha Manna vydaný generálním konzulátem ČSR v New Yoriku 6. 11. 1940
