Strahovský klášter, Praha 1 - Hradčany (sídlo PNP)

Dopravní spojení: tramvaj č. 22 (Pohořelec)
www.strahovskyklaster.cz

Rozsáhlý stavební celek byl založen na podnět olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka knížetem Vladislavem v roce 1143. Patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky (národní kulturní památka). Zahrnuje kostel Nanebevzetí P. Marie, klášter s provizoriátem, budovou opatství, knihovnu, kostel sv. Rocha a hospodářské budovy s pozemky.

V roce 1950 byl objekt kláštera zabrán státem. Dne 21. září 1951 byla historická Strahovská knihovna opět otevřena pro veřejnost, byla vybudována studovna a depozitáře. Do knihovny byly postupně umísťovány svozy klášterních knihoven ze zrušených klášterů. Knihovna se stala součástí Památníku národního písemnictví (PNP), který zde sídlí od roku 1952 a v létech 1952-1990 měl právo hospodaření k objektu. Sídlil zde také Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV (do roku 1991). V roce 1990 byl klášter vrácen řádu premonstrátů (Královská kanonie premonstrátů na Strahově), PNP je nájemcem části prostor.
foto

Letohrádek Hvězda, Obora Hvězda, Praha 6 - Liboc

Dopravní spojení: tramvaj č. 1, 2, 18, 56 (Petřiny), vchod z ulice Libocká tramvaj č. 22, 25, 58 (Vypich), vchod z ulice Za Oborou
Telefon: 220612230, 235357938, Mail: letohradek.hvezda@centrum.cz

Oboru na Bílé hoře založil císař Ferdinand I. (1534). V létech 1555-1556 zde byl postaven lovecký letohrádek, dvoupatrová centrální stavba na půdorysu šesticípé hvězdy podle návrhu arcivévody Ferdinanda Tyrolského (1529-1595), který působil v Praze jako český místodržící (1547-1567). Stavbu Hvězdy vedli stavitelé G. M. Aostalli a G. Lucchese, poté i B. Wohlmut. Štuková výzdoba kleneb přízemí z let 1556-1560, první v zaalpských zemích, dosáhla vynikajících kvalit. V první polovině 18. století utrpěla Hvězda pobytem vojsk, tábořících v oboře. Podle rozhodnutí císaře Josefa II. sloužil letohrádek od roku 1785 jako muniční skladiště, zrušené v roce 1874.

V areálu se nalézá i salla terena (1558), jedna z nejstarších míčoven v Čechách (B. Wohlmut). Byla používána během 18. a 19. století jako konírna, do současnosti se dochovalo pouze torzo.

Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu (1918). První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948-1952 (Pavel Janák). Účelem bylo zpřístupnění objektu pro expozici Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce proběhly po etapách v létech 1986-2000. Zpřístupnění renesanční architektonické a historické památky mimořádné kvality širokému okruhu návštěvníků z ČR i ze zahraničí bylo hlavním projektem PNP v rámci programu Praha 2000 - Evropské město kultury.

25. května 2000 byl letohrádek opět otevřen veřejnosti (dlouhodobá expozice Minulost a přítomnost). Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy, věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, pořady, koncerty, konference a společenské události.
foto

Císařská kuchyně (tzv. hájenka), Obora Hvězda, Praha 6 - Liboc

Dopravní spojení: tramvaj č. 1, 2, 18, 56 (Petřiny), vchod z ulice Libocká tramvaj č. 22, 25, 58 (Vypich), vchod z ulice Za Oborou
Telefon: 235352600

Císařská kuchyně (tzv. hájenka) v Praze 6 - Liboci byla vybudována současně se stavbou letohrádku a míčovny v oboře Hvězda na Bílé hoře (1555-1558). Sloužila svému účelu do konce 16. století, v 17.-19. století byla hospodářským zázemím letohrádku. V roce 1951 se spolu s budovami v areálu letohrádku stala sídlem Muzea Aloise Jiráska. První rekonstrukce proběhla podle projektu akad. arch. Vl. Tintěry (1968-1970).

Po navrácení Strahovského kláštera v Praze premonstrátům (1990) PNP postrádal především expoziční a úložné prostory. V souvislosti se změnou koncepce využití areálu letohrádku Hvězda bylo nově pojato i využití hájenky. Rekonstrukce se uskutečnila podle projektu ing. arch. T. Šantavého (2003-2004). Byl zde vybudován depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic a dalších knihovních celků, expozice básníka a sběratele a studovna.

Hájenka byla poprvé zpřístupněna v rámci Dnů evropského dědictví s tématem „Nový život v historickém prostředí” 15. září 2005 a v souvislosti s 50. výročím předání Karáskovy sbírky do PNP (1955).
foto

Pelléova 20/70, Praha 6 - Bubeneč

Obytný dům se zahradou byl vystavěn v první čtvrtině 20. století. V roce 2006 nemovitosti převzal PNP pro své budoucí sídlo. V roce 2007 proběhnou stavební úpravy (I. etapa), otevření pro veřejnost se předpokládá na jaře roku 2008.

Přízemí je určeno k pořádání příležitostných výstav komorního rázu na aktuální témata, pro přednášky, programy s literární tématikou i kulturní i společenské akce, zejména pro dospělé. Veřejnost může využívat i přilehlou zahradu.

V 1. patře budou umístěny pracovny oddělení prezentace sbírky. V podkroví bude situován inspekční pokoj se sociálním zařízením pro krátkodobé ubytování odborníků z ČR i ze zahraničí. Suterén bude sloužit jako sociální zázemí pro návštěvníky akcí.
foto

V sadech 2/44, Praha 6 - Bubeneč

Během poslední čtvrtiny 19. a první čtvrtiny 20. století byly v Bubenči postupně vystavěny tři vily, jejichž stavebníky byli členové bankéřské a průmyslnické rodiny Petschků.

Tzv. třetí Petschkova vila čp. 44 byla vybudována v letech 1929-1930. Představuje ukázku eklektického slohu, vyhovujícího reprezentačním potřebám stavebníků. V roce 2006 dům a související pozemek převzal PNP pro své budoucí sídlo. Rekonstrukce proběhne v letech 2008-2011 (II. etapa), otevření pro veřejnost se předpokládá v roce 2012.

Přízemí bude přístupné návštěvníkům z ČR i ze zahraničí. Bude zde umístěna dlouhodobá výstava novodobé české literatury a vytvořen prostor pro příležitostné výstavy. Na výstavní sály navazuje víceúčelový sál pro přednášky, semináře, konference, filmová představení, programy s literární tématikou a kulturní i společenské akce pro všechny věkové vrstvy návštěvníků včetně menšin a handicapovaných občanů. Návštěvníkům bude k dispozici i kavárna a zázemí s pokladnou, prodejnou publikací, šatny a sociální zařízení.

V prvním patře bude umístěna centrální studovna sbírky PNP s oddělenými prostorami pro studium archiválií i sbírkových předmětů. Odborníci zde naleznou lístkové katalogy, včetně přístupu do databází sbírky. K dispozici bude i odborná příručka. Dále zde bude umístěno ředitelství PNP, pracovny vedení literárního archivu a dalších zaměstnanců, kteří jsou v častém styku s veřejností.

Ve druhém patře budou pracovny sbírkových oddělení a ekonomické oddělení.

Prostory v suterénu jsou určeny pro uložení a ochranu sbírky a budovy (depozitáře, konzervační a reprodukční dílny). Bude zde i vstup do plánovaného nového podzemního depozitáře s klimatizací pro nejvzácnější archiválie a sbírkové předměty.
foto