1950 -- 14. dubna byli premonstráti donuceni opustit Strahovský klášter, který převzal Státní úřad pro věci církevní. Zároveň byla ustavena Národní kulturní komise dohlížející na využití klášterů a jejich uměleckých sbírek i knihovních fondů. Na Strahově se počítalo s vytvořením Musea národního obrození.
1951 -- Záměr na vytvoření Musea národního obrození byl rozšířen, měl vzniknout Památník národní kultury s důrazem na literaturu. 21. září byla zpřístupněna Strahovská knihovna.
1952 -- 22. ledna byl založen Památník národní kultury (PNK). Převzal Strahovský klášter včetně fondů Strahovské knihovny (130 000 svazků) a fondů klášterních knihoven (400 000 svazků). Současně byl v klášteře umístěn Ústav pro českou literaturu ČSAV.
1953 -- rozsah činnosti PNK byl zúžen, vzniklo muzeum české literatury s názvem Památník národního písemnictví (PNP). 8. května byla otevřena expozice vývoje české literatury (scénář připravil ÚČL ČSAV za redakce J. Mukařovského).
1958 -- Vzniklo tzv. prozatímní uskupení muzeí pod vedením PNP (Muzeum A. Dvořáka, B. Smetany a Muzeum A. Jiráska). O přeměně letohrádku Hvězda v oboře na Bílé hoře v Praze 6 na Jiráskovo muzeum rozhodla vláda 10. listopadu 1948. V létech 1949-1950 proběhla rekonstrukce (P. Janák) a příprava expozice (Z. Nejedlý). Ke 100. výročí narození spisovatele bylo Muzeum A. Jiráska s expozicí zpřístupněno (2. září 1951).
1962 -- 30. března byla obora, letohrádek Hvězda a bojiště s mohylou padlých v bitvě na Bílé hoře zapsány do seznamu národních kulturních památek (NKP Bílá hora).
1964 -- 1. ledna byl do PNP začleněn literární archiv, do té doby součást Knihovny NM. Rozhodnutím ministerstva školství a kultury bylo vytvořeno Muzeum A. Jiráska a M. Alše s expozicemi Národní kulturní památka Bílá hora (1966) a M. Aleš (1967).
1970 -- 11. května PNP najal část obnoveného zámku ve Starých Hradech u Jičína pro potřeby literárního archivu, později byla instalována pracovna J. Vrchlického (1974).
1976 -- Muzea A. Dvořáka a B. Smetany byla začleněna do Národního muzea jako součást Muzea české hudby, Muzeum A. Jiráska a M. Alše zůstalo složkou PNP.
1990 -- 19. července byl Strahovský klášter na základě zákonů o zmírnění křivd způsobených církvím vydán Klášteru premonstrátů na Strahově. PNP se stal nájemcem části a zahájil uvolňování prostor. Expozice byla postupně zrušena.
1991 -- 1. ledna byl do PNP začleněn Kabinet exlibris v Chrudimi, PNP převzal organizaci soutěží a výstav knižní značky, pořádaných spolu se sjezdy Spolku sběratelů a přátel exlibris (od roku 1974).
1992 -- 17. listopadu vydalo MK ČR statut PNP definující jeho poslání: specializované muzeum ČR, které shromažďuje, zpracovává, ochraňuje a zpřístupňuje archivní, knižní a výtvarné prameny k dějinám literatury a knižní kultury od konce 18. století do současnosti.
1993 -- PNP zpracoval koncepci dislokace, spočívající v uvolňování prostor v klášteře rozšiřováním detašovaných pracovišť mimo Prahu. Změněna koncepce využití letohrádku Hvězda a zajištění objektu pro nové sídlo PNP.
2000 -- 25. května byl letohrádek Hvězda po rekonstrukci otevřen pro veřejnost. Expozice o využití letohrádku v průběhu čtyř století s názvem Minulost a přítomnost byla vytvořena v rámci programu Praha 2000 - Evropské město kultury.
29. prosince vydalo MK ČR zřizovací listinu, podle které PNP plní funkci muzea a je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy od 18. století do současnosti.
2002 -- 25. září byla sbírka PNP zapsána do centrální evidence sbírek MK ČR.
2004 -- 31. října byla dokončena rekonstrukce císařské kuchyně (hájenky), vybudované 1555-1558 jako zázemí letohrádku Hvězda. V hájence se nalézá depozitář knihovny Jiřího Karáska ze Lvovic a dalších knihovních celků, ve studovně byla instalována expozice o životě a díle Jiřího Karáska ze Lvovic.
2005 -- PNP získal budovy a pozemky v Praze 6 - Bubenči na základě usnesení vlády ČR č. 346 ze dne 23. 3. 2005.
15. září - v rámci programu Dnů evropského dědictví (téma Nový život v historickém prostředí) a v souvislosti s 50. výročím předání sbírky J. Karáska ze Lvovic do PNP (1955) byla jednorázově zpřístupněna hájenka.
2006 -- PNP získal další budovu v Praze 6 - Bubenči pro své budoucí sídlo na základě usnesení vlády ČR č. 301 ze dne 22. 3. 2006.
V dubnu byla otevřena studovna v hájence pro veřejnost.
2007 -- V dubnu byly zahájeny činnosti, směřující ke stavebním úpravám budovy čp. 70, Pelléova 20, Praha 6 - Bubeneč pro budoucí sídlo PNP (I. etapa).
2008 -- Otázka přestavby a stěhování PNP do nového sídla v Bubenči zůstává stále otevřena vzhledem k administrativní problematice.
