Edice Depozitář

Řada Dokumenty

« À vous de cœur » André Spire et Otokar Fischer 1922–1938 (ed. Marie-Odile Thirouin, edice Depozitář, řada Dokumenty, PNP, 2016) ​
Curieuse est l’histoire de cette amitié entre deux poètes que tout semble séparer : la distance géographique (l’un est le plus souvent à Paris, l’autre à Prague), l’engagement (sioniste pour l’un, patriote tchèque pour l’autre), la conception de la poésie (l’un est adepte du vers libre, l’autre attaché à la prosodie classique du vers rimé). Et pourtant, André Spire (1868–1966) et Otokar Fischer (1883–1938) développent au fil de seize années d’échanges épistolaires une relation quasi fraternelle. Leurs différences, au lieu de les éloigner l’un de l’autre, entrent en dialogue et nourrissent un débat amical sur ce qui leur tient le plus à cœur : la place de la judéité dans leur vie et leur identité, leur engagement social et politique dans la cité, leur expérience de créateur et de traducteur. Voici mis en lumière, à travers ces lettres chaleureuses, un pan oublié des relations franco-tchèques de l’entre-deux-guerres.

„Ze srdce váš…“ André Spire a Otokar Fischer 1922–1938 (ed. Marie-Odile Thirouinová, překlad Naděžda Macurová, edice Depozitář, řada Dokumenty, PNP, 2016)
Je pozoruhodný příběh tohoto přátelství dvou básníků, které jako by všechno rozdělovalo: zeměpisná vzdálenost (jeden se nejčastěji nachází v Paříži, ten druhý v Praze), jejich společenská angažovanost (jeden je sionista, druhý český patriot) i pojetí poezie (jeden se zasazuje za volný verš, druhý vyznává klasickou prozódii verše rýmovaného). A přesto si André Spire (1868–1966) a Otokar Fischer (1883–1938) v průběhu svého šestnáctiletého dopisování vypěstovali takřka bratrský vztah. Místo aby je tyto rozdíly od sebe oddělovaly, vstupovaly do jejich dialogu, staly se předmětem přátelské debaty, při níž jim nejvíc ležely na srdci tyto problémy: místo židovství v jejich životech a v jejich identitě, sociální a politické působení, a konečně i jejich tvůrčí a překladatelská zkušenost. A tak prostřednictvím těchto srdečných dopisů vychází na světlo zapomenutý kus historie česko-francouzských vztahů v období mezi válkami.
Cena 330 Kč (francouzsky), 290 Kč (česky)

     


Dopisy Bedřicha Hrozného literárním osobnostem (ed. Šárka Velhartická, PNP, 2015)
Bedřich Hrozný, jeden z nejvýznamnějších českých orientalistů, jemuž se před sto lety podařilo rozluštit nově objevený a nesrozumitelný jazyk starověkých Chetitů, se stal celosvětově uznávaným zakladatelem oboru chetitologie. O životních osudech Bedřicha Hrozného vzniklo několik publikací, dosud ale nebyly vydány ani známy dopisy jeho současníkům – významným osobnostem československé kulturní scény první poloviny 20. století. Tato publikace přináší ucelený materiál z literárního archivu Památníku národního písemnictví, soubor dopisů Bedřicha Hrozného literárním osobnostem, z nichž nejrozsáhlejší je adresován jeho blízkému příteli Otokaru Šimkovi, překladateli a profesorovi francouzského, českého a německého jazyka na obchodní akademii v Hradci Králové. Tato edice výrazně doplňuje a pozměňuje naše znalosti nejen o životních osudech Bedřicha Hrozného, ale přináší i nové poznatky týkající se mnoha událostí tohoto období.
Cena 290 Kč

A. M. Píša. Výbor lektorských posudků z let 1954–1965 (ed. Naděžda Macurová, PNP, 2015)
Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky. Aby si uchoval hledisko kritické objektivnosti, zaujal v 50. a 60. letech v kulturním dění příznačnou pozici „muže v ústraní“. Výmluvným dokladem tohoto stavu je mimo jiné soubor více než 500 lektorských posudků, které psal v letech 1954 až 1965 pro nakladatelství Československý spisovatel. Z tohoto dosud nepublikovaného materiálu vychází předkládaný výbor 50 textů, který ukazuje konzistentnost Píšových literárněkritických názorů, odhaluje možná úskalí či taktizování, ale i neústupnost z uměleckých požadavků kladených na literaturu v tomto literárně i historicky exponovaném období.
Cena 290 Kč

Z deníků Anny Lauermannové-Mikschové (eds. Tereza Riedlbauchová a Eva Farková, PNP, 2014)
Tato publikace poprvé zveřejňuje – ve výboru – deníky Anny Lauermannové-Mikschové (1852–1932), která jako spisovatelka vystupovala pod jménem Felix Téver a vedla literární salon ve svém domě na Jungmannově náměstí v Praze. Dochované deníky, pokrývající období let 1872–1929, přibližuje také úvodní komentář editorek. Vybrané úryvky z deníků jsou zaměřeny především na kontakt Anny Lauermannové s významnými osobnostmi kulturní a politické scény, tedy hlavně na návštěvy a salony v její domácnosti i v dalších měšťanských domácnostech, ale často též na setkávání při jiných veřejných příležitostech (hudební a divadelní premiéry, přednášky z různých oborů, procházky po Praze a jiných městech, procházky v přírodě v okolí Prahy i na venkově, politické události ad.), okrajově také zachycující autorčin osobní život či zahraniční cesty. K Anně Lauermannové se na salony a návštěvy dostavovali v prvním období hosté Riegrovy rodiny a lumírovci, ve druhém období přibyl okruh kolem Moderní revue a ve třetím např. bratři Čapkové a další osobnosti.
Cena 390 Kč